Ploty (fotomatiné)

Čára dělí prostor na tady a tam. V našem lidském pojetí – na moje a cizí. Proto lidstvo vymyslelo ploty.

Čáry, linky, mříže, kterými se vymezujeme, chráníme, ale i oddělujeme. 

Jakmile si vymezíme svoje hranice, už nakukujeme, co je za nimi. Zatoužíme objevit a poznat – v lepším případě, zmocnit se toho - v tom horším.

 Hledíme do dálky...

 nebo si zúžíme úhel pohledu na to, co je docela blízko...

 třeba uvidíme až na měsíc.

 Za plotem mohou být schody - kamsi

 nebo jen další plot.

Naštěstí jsou síly, které nerespektují  tato vymezení a rostou si  po svém. A časem jsou schopné i rozložit  staré, nepotřebné a námi opuštěné.

Přestože se nám může zdát, že nás všechny ty ploty a hraniční čáry  neustále všude omezují,  vždycky máme možnost svobodné volby. Zůstat, a v tom svém prostoru si vybudovat vlastní svět, či je  přeskočit , podlézt, nebo do široka otevřít.